Proč „přenošené vztahy“ po letech často skončí rozchodem?

Proč „přenošené vztahy“ po letech často skončí rozchodem?

Poslední dobou se nějak nashromáždilo kolem mne partnerských dvojic, které spolu sice dlouhá léta chodily, ale najednou mají každý nového partnera a s tím novým čekají dítě….

Zamyslela jsem se, jak to s těmi dlouhodobými vztahy bez manželského slibu, nebo bez dětí vlastně je…

Člověk potřebuje být s druhým člověkem.  A tak se zamilujeme a začneme s tím druhým chodit.  Poznáváme se a pokud je vše v pořádku, utvoříme pár a po čase spolu začneme i žít.

Jsou páry, které spolu žijí spousty let,  mají se rádi, plánují společnou budoucnost. Počítají jeden s druhým. Ale obecně se dá říci, že vztah, který trvá více než 6 let a nevede k tomu, že pár spolu založí rodinu, nebo  uzavře sňatek, nebo prostě nevyklouzne z partnerského stereotypu, je více ohrožen tím, že nakonec povede k zániku.

Není pak neobvyklé, že jeden z takového páru často najde jiný protějšek, se kterým velmi rychle založí rodinu, či manželství.

Jaká může být příčina konce takového  „přenošeného vztahu“?

1./ Pár si neumí vytvořit společné chvíle, které naruší vzorec všednosti. Lépe řečeno pár si zevšední. To ale je běžné i u trvalých svazků, kdy naopak taková rutina drží vztah svými zajetými rituály, které upevňují vzájemné pouto.  Rozdíl ovšem je, když s touto rutinou neumí  pár pracovat.   Tedy najít si společné zájmy, společné téma, přátele a zároveň najít si každý čas na své zájmy, své koníčky, které budou každému jednotlivci z páru živit jeho touhu po seberealizaci  i svobodě.

2./ Vztah se přestal vyvíjet. V podstatě to může souviset s bodem č. 1./  Je třeba se dále posouvat. Nelze stát na jednom místě. Platí to i v manželském vztahu.

3./ Nuda. Není nic, co by vás donutilo s nudou ve vztahu bojovat, nebaví vás to a raději oba čekáte, co vymyslí ten druhý. Házíte vinu na něj, že kvůli němu je vztah nezáživný, že se dost nesnaží.

4./ Protějšek se vám možná přestal líbit. Lépe řečeno přestali jste jím být fascinováni.

5./ V sexu je to taková nuda, že se do toho raději ani moc často nepouštíte.

6./ Nebo prostě je všechno v pořádku, jen je už všechno v tak zajetých kolejích, že když se zjeví někdo nový, kdo vás okouzlí,  probudí ve vás znovu všechny touhy a vášně, zbystří smysly a probudí vaše tělo, jde vše stranou. I spoustu let trvající spokojený vztah, kde už vášně a opojení vzaly za své.

Není pak divu, že když  takový partner narazí na okouzlující a vášní nabitý protějšek, tak začne pálit za sebou mosty a vrhá se do dalšího vztahu s nadějí, že tentokrát to bude jiné. Je poučen a do nového vztahu jde již narychlo. Zakládá rodinu, kupuje byt. Mnohem více se snaží.  Vše jde velmi rychle. Vzniká spokojený vztah, ve kterém  na nudu není čas.

Nelze to brát ale takhle dogmaticky, je spousta párů, které žijí spolu bez dětí a sňatku a klape jim to. O nich ale tento článek není.  Spokojené páry se od těch „přenošených“  liší v tom, že partneři jsou schopni si vzájemně své společné rituály běžného života užívat. Že čerpají energii ze vzájemné blízkosti a že se vzájemně doplňují. Tak, jako je to v běžném vztahu, kde jsou již děti, nebo oba spojuje manželský slib.  Je jasné, že podobná náročná situace může potkat i páry s dětmi, nebo v manželství…jen prostě od dětí a z manželství se hůře utíká. Je tam větší pocit zodpovědnosti, společný majetek. Odejít  je těžší.