Nejspíš se stal nějaký kámen úrazu již v období vašeho útlého dětství. Neberte to ale ve zlém.
Společenská náklonnost k druhým, komunikativnost a otevřenost ve vztazích je dána již v prvních letech našeho života. Částečně může být i vrozená, ale především v prvních letech života zjišťujeme, zda je svět bezpečné místo pro život a zda jsme bezpodmínečně přijímáni takoví, jací jsme. Máme-li společensky laděné rodiče, nebo alespoň ty, kdo se o nás starají, lze předpokládat, že naše vstřícné chování, komunikativnost, náklonnost k druhým budou naši blízcí podporovat a dávat nám tak najevo, že takhle je to v pořádku. Že takoví jsme MY v pořádku. Budeme vyrůstat s tím, že svět je bezpečné místo, kde se můžeme svobodně k druhým vztahovat, komunikovat a sdílet a kde jsme OK
Naopak děti, kde rodiče žijí spíše uzavřeně, v malém společenství, kam si moc nikoho nepřipouštějí, dávají dítěti svým postojem již od útlého dětství najevo, že mezi sebe a druhé je třeba si stavět obrannou hradbu, že může přijít nějaké nebezpečí. Že není bezpečné se druhým otvírat a sdílet s nimi. Takhle vychovávané dítě vyroste snadno v nedůvěřivého dospělého člověka a ikdyž v něm může být ukryt extrovert, může uvnitř sebe sama bojovat s tím, co se od rodičů naučil. Že totiž svět kolem nás nemusí být úplně OK, že je třeba si dávat pozor.
Naši rodiče totiž určují, jak se nám v budoucnu povede
Naši rodiče totiž určují, jak se nám v budoucím životě povede. Abychom ale neobviňovali rodiče z něčeho, za co nemohou…oni sami také byli dětmi. Také byli vychováváni a také dostali to, co do nich bylo zaseto. Pro nás zajisté dělali to nejlepší, co v daný okamžik uměli. Děkujme jim za to.
A vadí-li nám, že nám komunikace moc nejde, jestliže chceme být více otevření k druhým a více důvěřovat, pak máme možnost na sobě pracovat. Máme možnost začít věci dělat jinak. Zkoušet svá nevhodná nastavení , která nám dobře neslouží , změnit. Pracovat na sobě. Procvičovat. Zdokonalovat se. Nikdy není pozdě začít.
© Irena Hájková, NLP kouč www.irenahajkova.cz