Cesta k cíli nebývá přímočará

Cesta k cíli nebývá jednoduchá

Když chceme zrealizovat něco, co je již dlouho naším snem, zpravidla nečekáme, že cesta k cíli bude jednoduchá. Jsme schopni si představit, že bude třeba některé věci změnit, udělat jinak, zrealizovat s jiným nasazením.

Přesto jakmile jde do tuhého a má přijít k realizaci onoho vysněného cíle, těžkosti, které se objevují, nás často hodí zpátky.

Ve chvíli, kdy to je nejnáročnější, přepneme na autopilota a ve chvíli, kdy máme volbu, učinit  něco důležitého pro splnění svého cíle, udělat důležitý krok, uděláme krok zpět. Autopilot převezme řízení. A my se slyšíme, jak sami sobě zdůvodňujeme, proč na svém cíli zrovna nyní nepracujeme.

“ Teď mám náročné období, sice jsem se rozhodla zhubnout,ale nyní si MUSÍM dát zákusek, mám pocuchané nervy, je třeba se o sebe dobře postarat a pro jednou se nic tak strašeného nestane.“

“ I když jsem si předsevzal, že nebudu prokrastinovat, přesto nyní na splnění úkolů, které se s tím spojují , nemám čas. Je pro mne důležitější jít s přáteli do restaurace. Úkol, který jsem se rozhodl dokončit zas tolik nehoří, ještě na to mám dva dny. „

 

„Sice jsem si řekla, že budu každý den chodit běhat, ale dnes jsem unavená, vůbec se mi nechce, pro jednou se to nezblázní“

 

„Rozhodla jsem se splatit všechny své  dluhy, jenže dnes jsem dostala mimořádnou odměnu, to by byl hřích si ty peníze, na které jsem se namakala, neužít. „

Vždy se nabídnou objektivní důvody, proč na svém cíli nemůžete pracovat právě teď. Na tom by nebylo nakonec nic špatného.

Jenže…..

Často při dlouhodobém horizontu zjistíme, že jsme se nikam neposunuli ani po  několika letech. Že jsme stále tam, kde jsem byli před lety.

….že Marie stále nezhubla

….že Lucie má stále stejné, ne-li vyšší dluhy, než měla

…..Antonín je stále člověkem , který všechno odkládá…atd.

Proč vždy necháme cestu za svými sny na autopilotovi?

1./ Je to těžké, vytrvat.

2./ Autopilot nám nabízí známou trasu. Jsme tedy v klidu. Nic nového nás nestresuje. Cítíme se vlastně v bezpečí. A o to nám jde, cítit se dobře a být ve známém prostředí, kde nám nic nehrozí.

3./ Vytrvat na cestě k cíli by znamenalo překročit svou komfortní zónu, vystavit se riziku, že cestu za cílem nezvládneme, budeme se muset hodně soustředit, bude to časově, emočně i možná finančně náročné. Je to cesta plná nejistoty.

Ale.

Když se nám podaří dosáhnout svého snu, cíle, jak mocný vliv na naše sebevědomí to bude mít?  A jaký vliv na naše sebevědomí má to, že o cílech sníme, ale nic pro ně neděláme?

Jak dobře se cítíme, když dosáhneme i za cenu určitého sebezapření, svého snu?

O co lepší život pak máme, když víme, že jsme schopni dokázat, co si usmyslíme?

Chce to jen dokázat rozeznat, kdy nás autopilot svádí z cesty.  Být  v pozoru. Vždy, když pocítíme potřebu sejít z cesty a nechat se vést autopilotem, položit si otázku….

POVEDE MNE VOLBA, KTEROU NYNÍ CHCI UČINIT, BLÍŽE K MÉMU CÍLI, NEBO MNE OD NĚJ VZDÁLÍ?

Vytvořila jsem pro vás imaginační cestu dvěma směry. Směrem, kdy volíte autopilota a směrem, kdy se vám daří setrvat ve správném směru, který vede k vámi vytčenému cíli.

Tato meditace s imaginací vám může pomoci ve chvílích, kdy váháte, zda zvolit krátkodobé uspokojení, nebo zda raději setrvat na složitější cestě k cíli.

Tato imaginace vám pomůže zvýšit vaši motivaci ke změně.

Imaginaci si můžete stáhnout ZDE

© Mgr. Irena Hájková, www.irenahajkova.cz  NLP kouč, terapeut EFT, hypnoterapeut